Diastáza

Břišní rozestup až diastáza je rozestoupení vaziva a přímých břišních svalů vedoucí od hrudní kosti ke sponě stydké. Přímý břišní sval se skládá ze dvou pruhů a mezi nimi rozestup vzniká. Nemusí se vyskytovat v celé délce a neřešíme oblast pupíku. Vzniká při velkém tlaku dutiny břišní na její stěnu (těhotenství, obezita, špatné držení těla, přetížení). V těhotenství je rozestup účelný pro uložení miminka. Měl by se stáhnout sám do šesti měsíců po porodu.

Diastáza nebo rozestup?

Rozestup je široký od 0,6 do 2 cm. Diastáza je lékařská diagnóza, kdy se jedná o výrazný rozestup široký alespoň 2 cm. Je spojena s dopady a riziky níže. Rozdíl mezi rozestupem a diastázou je v její šířce a míře obtíží. Kromě šířky se posuzuje hloubka a schopnost pracovat s břišní stěnou. Hloubkou se myslí, jak snadno a jak hluboko zajedou prsty do břicha.

Jak rozestup zjistím?

Trocha anatomie – břišní svaly

Břišní stěna je obalena svaly ze všech stran. Každý sval má jiný směr, aby byla zajištěna pevnost, pružnost a pohyb do všech směrů. Přímý břišní sval je uprostřed a na povrchu (první obrázek). Dole je částečně překryt druhou vrstvou, vnějším šikmým (druhý obrázek). Pod nimi je vnitřní šikmý sval (třetí zelený obrázek). Vnitřní a vnější šikmé svaly mají vzájemně protichůdný směr. Nejspodněji je uložený transversus (čtvrtý zelený obrázek). Jde příčně přes osu těla, proto v překladu příčný. Pokryta jsou i záda, kde svaly zasahují do thorakolumbální fascie (vazivový pruh mezi svaly a bederními obratli). Shora nasedá bránice a zespoda pánevní dno (na posledních dvou obrázcích). Všechny tyto svaly vytváří nitrobřišní tlak, který chrání břišní stěnu.

Při diastáze je vazivo (linea alba) roztažené a tím zeslabené (fialově; na obrázku rozestoupená není). Oba pruhy přímého břišního svalu jsou rozjeté do stran. Vzniká místo nechráněné svaly, na které tlačí vnitřní orgány. Při vakovitém vyboulení vaziva v některém bodě, mluvíme o kýle. Dle místa vzniku rozlišujeme břišní, pupeční a tříselnou kýlu. Při protlačení orgánů skrz vazivo o uskřinutí kýly.

Potíže spojené s diastázou

• Zmíněné riziko kýly. Ta patří do rukou k lékařům, kteří doporučí vhodný postup. Řeší se cíleným cvičením nebo operací.
• Páteř nemá v břiše oporu a „padá“ dopředu, ale i dozadu. Plotýnky se utlačují. Střeva a trávicí ústrojí též ztrácí oporu a vznikají problémy s trávením a vylučováním.
• Bránice mění postavení. V bránici je svěrač mezi žaludkem a jícnem. Pokud bránice nefunguje jak má, může vzniknout reflux (pálení žáhy).
• Pokud nefunguje správně pánevní dno, může nastoupit inkontinence, bolesti v kříži a bedrech, potíže s početím.
• Některé ženy řeší diastázu z hlediska estetiky a neudávají jiné obtíže. Břicho je „vyvalené“ bez ohledu na množství podkožního tuku. Obzvláště k večeru.
• Výčet není úplný a není vázaný jen na diastázu. Ale celkově na držení těla a stav hlubokého stabilizačního systému.

Jak vypadá nesoulad břišní stěny?

Na obrázcích zachycuji rozdílné zapojení břišních svalů. *V pozici vleže s nadzvednutím ramen, rozestup 1 cm, 20 měsíců po porodu.

U prvních dvou obrázků pracuje pouze přímý břišní sval (rectus). Posilování za těchto podmínek je nežádoucí a stav by zhoršovalo! S diastázou se snažíme o situaci na posledním obrázku.

→ Stejný cvik lze provádět nezdravě i zdravě! Je to jeden z důvodů, proč nelze určit výčet vhodných cviků bez diagnostiky.

Jakému cvičení se vyvarovat? A jak posilovat s diastázou?

Ve fitness se břicho posiluje spíše zkracováním – sedy lehy, sklapovačky a jiné ohýbání trupu v zátěži. Při ohýbání páteře a zátěži (např. sedy lehy v klasickém provedení) je kladen na přední břišní stěnu velký tlak. Navíc zkrácený břišní sval se raději rozestupuje. Pruhy přímého břišního svalu si představte jako hodně upnuté kšandy. Táhly by Váš trup do ohnutí a břicho by se skrz ně poulilo ven. Posílené přímé břišní svaly nejsou samy o sobě problém. Ten začíná, když jsou zkrácenější a silnější než ostatní břišní svaly.

Cvičení na břicho musí být různorodé, nejen ve zkrácení. A pokud je tělo po porodu nebo ve špatném držení, je třeba začít od píky a s rovnou páteří. Nabízel by se vzpor. To je dobré cvičení, ale pro začátek velmi náročné. Tento cvik lze nahradit pozicí kočka z vývojové kineziologie. Pokud se dělá správně, je náročný. Pro mé cvičence je těžší posilovat ve zkorigovaných vývojových pozicích (kočka, medvěd..) než v nezkorigovaném vzporu (nadzvednuté hýždě, těžiště přenesené dozadu, vysazená pánev apod.).

Posilování šikmých břišních svalů neznamená zkracovačky do stran. Je třeba naučit se používat šikmé břišní řetězce v souhře s celým tělem. Toto téma by vydalo na celý článek. A stejně je mnohem důležitější si principy různými způsoby ukázat, manuálně navést a prožít. Pro lepší představu zapojení břišních řetězců v prodloužení si vybavte, jak odehrajete tennisový míček. Musíte zapojit břicho a současně se za míčkem vytáhnout do dáli. Takové zapojení využívám během posilování.

Terapie nezahrnuje pouze cvičení jako takové, ale komplex kroků vedoucí ke změně držení a používání těla. V případě souladu se rozestup zaceluje. Pokud budeme soulad udržovat během dne, dáme vazivu možnost se stáhnout.

Dodržujte jedno obecné pravidlo: Pokud se během cvičení ukáže rozestup nebo stříška, cvičení neprovádějte!

Jak postupuji pro zacelení rozestupu?

Kdy mohu začít cvičit? Jaké cvičení je vhodné?

V zde v druhém dílu se dozvíte, jak posilovat během tlačení kočárku nebo nošení miminka.